ESG v právu a v praxi

Integrace faktorů ESG do podnikových strategií je v dnešním obchodním prostředí stále naléhavější. Tento posun odráží globální přehodnocení společenské odpovědnosti a posouvá obchodní společnosti do pozice klíčové hráče při řešení environmentálních a sociálních problémů. Přijetím ESG strategie podniky nejen přispívají ke společenským cílům, ale také se přizpůsobují vyvíjejícím se očekáváním zúčastněných stran a regulačnímu prostředí.

Vzestup ESG: Klíčový prvek v obchodní strategii

Zásady ochrany životního prostředí, sociálních věcí a řízení a správy organizace, v angličtině Environment, Social, Government (ESG) jsou stále důležitější pro způsob jakým společnosti fungují a definují své hodnoty.

Environmentální aspekt ESG je o pochopení a zmírnění ekologických dopadů činnosti společnosti, včetně její uhlíkové stopy a řízení zdrojů. Sociální aspekt se zabývá tím, jak společnost podporuje pracovní standardy, zapojení komunity a prosazování lidských práv. Správa se zaměřuje na interní postupy společnosti, zajišťuje etické řízení, spravedlivé odměňování vedoucích pracovníků a práva akcionářů.

Rostoucí význam ESG v podnikání je reakcí na globální posun směrem k udržitelným a etickým praktikám. Tento trend je významný nejen jako morální imperativ, ale také pro svůj finanční dopad, který ovlivňuje rizikový profil a udržitelnost společností a jejich obchodních modelů.

ESG vyžaduje komplexní přístup

ESG není jen o seznamu aktivit či přípravě dokumentace. Je to komplexní přístup, který ovlivňuje investiční rozhodnutí, provozní metodiky a strategické plánování společnosti. Povinnost ESG vykazování, původně relevantní pro větší subjekty, se podle nových směrnic, jako je CSRD, rozšiřuje a zasahuje více společností.

K efektivnímu řízení ESG potřebují společnosti strategii, která zahrnuje celý jejich hodnotový řetězec, od dodavatelů po dlužníky. To zahrnuje vytvoření robustních struktur řízení, procesů due diligence a integraci ESG do systému řízení rizik. 

Směrnice CSRD

Směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti, v angličtině Corporate Sustainability Reporting Directive (CSRD), je klíčovým nařízením Evropské unie, jehož cílem je posílit transparentnost a srovnatelnost informací o udržitelnosti. Představuje významný vývoj v oblasti reportingu ESG a rozšiřuje rozsah a požadavky na reporting předchozí Směrnice o nefinančním reportingu (NFRD). Jako důležitá součást Balíčku udržitelného financování EU, přijatého 21. dubna 2021, je Směrnice CSRD nástrojem pro směřování financí k udržitelnějším aktivitám.

Původně se tento požadavek vztahoval také na společnosti mimo EU s významnými operacemi v EU. Výbor pro právní záležitosti Evropského parlamentu však 24. ledna letošního roku schválil návrh na odložení plného uzákonění směrnice o udržitelném výkaznictví podniků o dva roky. Jakmile bude návrh v plném rozsahu přijat, odloží přijetí odvětvových standardů zveřejňování udržitelnosti a oznamovací povinnosti pro společnosti mimo EU až do roku 2026.

Odklad se nevztahuje na všechny aspekty CSRD. Například první sada ESRS, která byla přijata Evropskou komisí 31. července 2023, musí být dodržována všemi společnostmi, na které se CSRD vztahuje. 

Koho se tato povinnost týká?

• Společností, které byly dříve předmětem směrnice o nefinančním výkaznictví (NFRD)

• Velkých non-EU společnosti s více než 500 zaměstnanci

• Malých a středních podniků obchodovaných na burze (včetně non-EU kotovaných malých a středních podniků)

• Společností se sídlem mimo Evropskou unii, které v EU generují více než 150 milionů EUR ročně a mají v EU pobočku s obratem přes 40 milionů EUR nebo dceřinou společnost, která je velkou společností nebo kotovaným malým a středním podnikem

Takže zatímco některé aspekty CSRD jsou odloženy, jiné jsou nebo brzy budou účinné.

Kdo bude muset reportovat podle směrnice CSRD?

Díky směrnici CSRD bude muset reportovat širší spektrum subjektů, než které dříve byly vázány NFRD. Tato směrnice zahrnuje všechny velké společnosti definované kritérii, jako je více než 250 zaměstnanců, obrat přesahující 40 milionů eur nebo celková aktiva přes 20 milionů eur. Aplikuje se také na všechny společnosti kotované na burze, s výjimkou mikropodniků. 

Jak se ESG principy projevují v CSRD?

Souvislost mezi CSRD směrnicí a obecnými principy ESG je zřejmá v několika aspektech. Proberme si je jednotlivě?

• Environmentální faktor: 'E' v ESG se týká péče společnosti o životní prostředí. Směrnice CSRD vyžaduje komplexní reportování o dopadech činnosti společnosti na životní prostředí, zahrnující emise uhlíku, spotřebu energie, ochranu zdrojů a dopadů na biodiverzitu.

• Sociální složka: 'S' v ESG se zaměřuje na společenské interakce společnosti. Podle směrnice CSRD musí společnosti reportovat o sociálních faktorech jejich činnosti, včetně pracovních norem, dodržování lidských práv, zapojení se do místních komunit a vztahů se zaměstnanci.

• Governance aspekt: 'G' v ESG se vztahuje na vedení a etické praktiky společnosti. Směrnice CSRD vyžaduje podrobné reportování o správě a řízení společnosti, včetně role a odpovědnosti vedení, opatření proti korupci a procesů pro zajištění dodržování zákonů (compliance).

Směrnice CSRD má za cíl zlepšit konzistenci a srovnatelnost zpráv o udržitelnosti. Proto ESG faktory integruje do standardizovaného rámce prostřednictvím Evropských standardů pro reportování udržitelnosti (ESRS). Zavádí také koncept dvojí materiality, který vyžaduje, aby obchodní společnosti hodnotily a reportovaly jak dopad otázek udržitelnosti na jejich podnikání, tak jejich vliv na komunity a životní prostředí. Tento přístup je v souladu s komplexním pochopením ESG, zohledňuje vzájemné vztahy mezi podniky a externími faktory, které jsou pro jejich operace podstatné.

Splnění požadavků směrnice CSRD nebude snadné. Podniky, které budou v režimu CSRD, by již brzy měly zahájit přípravu. Ta by měla zahrnout definování vlastní ESG strategie, nastavení struktur řízení, procesů due diligence, systémů řízení rizik a mechanismů pro zajištění dosažení cílů stanovených v ESG oblastech.

Due diligence směrnice

Aby toho nebylo málo, v EU se projednává návrh směrnice o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti, tzv. due diligence směrnice. Tato směrnice by měla řadě evropských podniků uložit povinnost řešit skutečné a potenciální negativní dopady na lidská práva a životní prostředí jejich globálních hodnotových řetězců, včetně operací dceřiných společností a obchodních partnerů. Jinak řečeno, společnosti budou odpovědné za porušení některých pravidel i ze strany svých (sub)dodavatelů.

Takže zatímco směrnice o udržitelném reportování korporací (CSRD) má za cíl zlepšit efektivitu a úplnost reportování, návrh směrnice o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti rozšiřuje rozsah reportování a klade důraz na výkon due diligence v rámci celého dodavatelského řetězce. Cílem je, aby společnosti, na které se vztahují obě směrnice, je uplatňovaly společně, což podporuje celkovou odpovědnost firem vůči společnosti a životnímu prostředí.

EU taxonomie

Ve světle diskuse o ESG a směrnici CSRD nelze opomíjet tzv. EU taxonomii, která se objevila na scéně ještě před uvedením CSRD. Taxonomie představuje klíčový nástroj pro společnosti a investory, neboť definuje udržitelné hospodářské aktivity a určuje kritéria pro ekologicky udržitelné investice. Je fundamentálním prvkem pro začlenění ESG do firemních strategií a je zásadní pro dosažení cílů v oblasti udržitelného financování.

Hlavním cílem EU taxonomie je zjednodušení přístupu firem k financování projektů a investic, které jsou v souladu s cíli Zelené dohody pro Evropu (European Green Deal). Nabízí příležitosti jak pro financování stávajících zelených aktivit, tak i pro iniciativy směřující k udržitelnosti. Tento aspekt je kritický zejména v odvětvích jako energetika, strojírenství, průmysl a doprava.

V rámci širšího kontextu EU taxonomie, ESG kritérií a požadavků CSRD se v EU formuje komplexní rámec pro reportování a investice usilující o udržitelnější financování. Tato kombinace nástrojů je nezbytná pro začleňování udržitelnosti do firemní strategie, řízení rizik a reportovacích praktik. Pro podniky v EU i mimo ni bude klíčové se na tyto nové regulace adaptovat, což může vyžadovat přizpůsobení existujících procesů a systémů novým standardům.

Plné znění článku naleznete na gdpr.cz.