Podnikání na internetu a právo 3: Odstoupení od smlouvy

Odstoupení od smlouvy o poskytování digitálního obsahu

Ve třetím díle série (1. díl, 2. díl) o mých zkušenostech advokátky s právními aspekty v „online podnikání“, se dnes podíváme na téma odstoupení od smlouvy do 14 dnů od jejího uzavření. Jak je tomu s tímto právem spotřebitele při prodeji digitálního obsahu?

V ustanovení § 1829 odst. 1 občanského zákoníku je stanoveno obecné pravidlo, které spotřebitelům umožňuje odstoupit od smlouvy uzavřené distančním způsobem (tedy vzdáleně) ve lhůtě 14 dnů ode dne uzavření, takto:

"Spotřebitel může odstoupit od smlouvy uzavřené distančním způsobem nebo od smlouvy uzavřené mimo obchodní prostory ve lhůtě čtrnácti dnů. Není-li dále stanoveno jinak, končí lhůta uplynutím čtrnácti dnů ode dne uzavření smlouvy."

V § 1837 občanského zákoníku jsou pak upraveny určité výjimky, kdy je odstoupení od smlouvy vyloučeno přesto, že zákazník je v postavení spotřebitele a k uzavření smlouvy došlo distančním způsobem. Jedna z těchto výjimek (konkrétně se jedná o ust. § 1837 písm. l občanského zákoníku) řeší, jak je to s odstoupením od smlouvy při poskytování digitálního obsahu. Na toto ustanovení se podíváme blíže.

Tato výjimka výslovně uvádí, že:

"Spotřebitel nemůže odstoupit od smlouvy o poskytování digitálního obsahu, pokud se jedná o dodání digitálního obsahu, který není dodán na hmotném nosiči, poté, co bylo započato s plněním; v případě plnění za úplatu, pokud započalo s předchozím výslovným souhlasem spotřebitele před uplynutím lhůty pro odstoupení od smlouvy, spotřebitel byl poučen, že tím právo odstoupit od smlouvy zaniká, a podnikatel mu poskytl potvrzení podle § 1824a odst. 1 a 2 nebo § 1828 odst. 3 a 4."

Je možné odstoupit od smlouvy o digitálním obsahu?

Pojďme si to rozebrat postupně.

Co se rozumí digitálním obsahem?

• Jedná se o obsah, který není dodán na hmotném nosiči. Jde tedy o plnění, které je obvykle dodáváno online, prostřednictvím internetu. V praxi se sem zařadí online kurzy, e-booky, audiovizuální obsah ke stažení (workshopy, přednášky apod.) a podobný typ digitálního obsahu.

• Bylo započato s jeho plněním. To znamená, že bezprostředně po uzavření smlouvy (úhradě ceny) má spotřebitel digitální obsah ihned k dispozici. Je běžnou praxí, že po uzavření smlouvy (uhrazení ceny) poskytovatel spotřebiteli zpřístupní obsah zakoupeného produktu. Spotřebitel má ihned možnost daný obsah neomezeně a bez možnosti další kontroly poskytovatele k užití. 

• V případě, je-li takovýto obsah poskytovaný za úplatu, zákon z možnosti odstoupit od smlouvy stanoví výjimku. Odstoupení není možné  za předpokladu, že s takovýmto vyloučením možnosti odstoupit od smlouvy byl spotřebitel řádně poučen, vyslovil s tím souhlas a bylo mu poskytnuto potvrzení, že tuto možnost mít nebude.

Jak na vyloučení možnosti odstoupit od smlouvy v praxi?

Spotřebiteli je třeba zpřístupnit potřebné poučení a současně možnost vyjádřit výslovný souhlas s omezením práva na odstoupení od smlouvy, nejlépe v rámci objednávkového formuláře.

Souhlas musí být aktivní, tedy spotřebitel musí výslovně uvedenou možnost „zatrhnout“ či jinak aktivně stvrdit na stránkách poskytovatele. Nejlépe v rámci objednávkového formuláře k danému digitálnímu obsahu. Jinak řečeno, uživatel by měl výslovně odsouhlasit s tím, že digitální obsah bude dodán před uplynutím čtrnáctidenní lhůty pro odstoupení od smlouvy.

Poskytovatel by měl dále zajistit, že současně s vyjádřením souhlasu bude spotřebitel poučen o tom, že  mu bude digitální obsah dodán před uplynutím této lhůty. Obsahu musí být uživatel také skutečně zpřístupněn, tzn. uživatel jej má ihned k dispozici, může jej stáhnout, shlédnout apod.).

Spotřebitel současně musí být výslovně upozorněn, že dodáním digitálního obsahu mu možnost odstoupení od smlouvy propadá. Tedy digitální obsah nemůže „vrátit“ a požadovat uhrazené prostředky zpět.

Časté chyby při odstoupení od smlouvy o digitálním obsahu

Na závěr dva důležité body, kde se často chybuje:

Uvedené ujednání § 1829 občanského zákoníku umožňující odstoupení od smlouvy se uplatní jen ve vztazích „B2C“, tedy pro spotřebitele. Pokud prodáváte podnikatelům (váš zákazník uvede v objednávkovém formuláři IČO), možnost odstoupit od smlouvy můžete v obchodních podmínkách zcela vyloučit.

Od kdy běží lhůta pro odstoupení od smlouvy? Od uzavření smlouvy. Proto je velmi důležité, jak máte popsán okamžik uzavření smlouvy v obchodních podmínkách. Vzniká smlouva potvrzením objednávky, nebo až úhradou ceny?

V této souvislosti bych ještě ráda upozornila na zajímavý rozsudek Soudního dvora Evropské unie ve věci C-565/22. Soud konstatoval, že pokud dochází k poskytování digitálního obsahu zdarma, „na zkoušku“, a po uplynutí doby je obsah zpoplatněn (je to často využívaná forma u různých předplatných, klubů apod.), čtrnáctidenní lhůta pro odstoupení spotřebitele uplyne již v rámci lhůty „zdarma“. 

Smyslem lhůty pro odstoupení spotřebitele od distančně uzavíraných smluv je poskytnutí možnosti „vyzkoušet“ si produkt (obvykle spotřební zboží), kdy u distančních smluv při jejich uzavření chybí možnost produkt vidět, osahat si ho. A to právě u digitálního obsahu „na zkoušku“ zajišťuje období, kdy je poskytován zdarma a bylo by to na úkor poskytovatele tuto lhůtu posunout až na období placeného užití obsahu. Období poskytování obsahu zdarma tuto možnost dostatečně spotřebiteli pokrývá.

Pokud poskytujete digitálního obsah na zkoušku a rádi byste využili této možnosti, je ještě třeba to správně ošetřit a popsat v obchodních podmínkách. Aby spotřebiteli bylo zcela jasné, kdy a jak lhůta pro možnost odstoupení od smlouvy začíná a kdy končí a jaká jsou jeho práva a povinnosti při distančním nákupu digitálního obsahu. Pokud jste spotřebiteli, věnujte dostatečnou pozornost tomu, co si vybíráte při objednávce digitálního obsahu. A seznamte se i s obchodními podmínkami, aby vás nečekalo nemilé překvapení, pokud nebudete se zakoupeným produktem spokojeni.