Sharenting a ochrana osobních údajů dětí

Co je to sharenting?

Termínem sharenting (z angl. share – sdílet, parenting – rodičovství) popisujeme fenomén on-line šíření fotografií a dalšího obsahu (videí, příspěvků) dětí ze strany jejich rodičů či dalších osob, které o ně pečují. Aktuálně hovoříme rovněž o tzv. over-sharentingu, což je vnímáno jako již přehnané sdílení on-line obsahu týkajícího se dětí. Přitom většina uvedeného sdílení on-line obsahu se děje bez jakékoliv informování dítěte, natož se získáním jeho souhlasu. Navíc, aby dítě mohlo takový souhlas samo udělit, musí dosáhnout určité věkové hranice, která je v České republice stanovena na 15 let. Do té doby musí děti zcela spoléhat na rozumné uvážení svých rodičů, jak s jejich soukromím v on-line světě naloží. 

O sdílení fotografií na internetu, zejména na sociálních sítích, by rodiče, prarodiče a další rodinní příslušníci měli přemýšlet předtím, než k tomu vůbec přistoupí. Lze totiž předpokládat, že dnešní „digitální děti“ si budou v souvislosti s dostupnými informacemi stále více uvědomovat svá práva na ochranu soukromí a osobních údajů a takové jednání by se v budoucnosti mohlo jejich rodičům vymstít, ať už v podobě narušení rodinných vztahů, důvěry, kterou vůči nim dítě ztratí, tak v krajním případě i možnou žalobou ze strany dítěte, které v tom shledá nepřiměřený zásah do svého soukromí.

Povinnosti rodičů při ochraně soukromí dětí

Děti se v on-line prostředí vždy samy chránit nemohou. Souhlas se zveřejněním fotografií a dalšího obsahu mohou v České republice v souladu s ustanovením § 7 zákona č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, udělit děti až od 15 let. Roli ochránce jejich soukromí musí do té doby přebrat jejich rodiče v souladu s jejich právy a povinnostmi vyplývajícími z rodičovské odpovědnosti. 

I když ucelenou definici rodičovské odpovědnosti v českém právním řádu nenalezneme, z výčtu ustanovení § 858 občanského zákoníku je zřejmé, že rodiče mají mimo jiné povinnost chránit děti v rámci zajištění péče o děti. V kontextu s dalšímu ustanoveními nejen občanského zákoníku, ale především Listiny základních práv a svobod, Úmluvy o právech dítěte, GDPR a zákona o zpracování osobních údajů, je zcela jasné, že jsou to především rodiče, kteří mají zajišťovat faktickou ochranu svých dětí, včetně jejich soukromí. 

Rodičovská odpovědnost náleží oběma rodičům stejně. Ve veškerém rozhodování, tedy i v případě zveřejňování fotografií, audio nebo video záznamů dítěte nesou oba rodiče stejnou odpovědnost. Z toho vyplývá, že by se rodiče měli na přístupu k jejich zveřejňování na sociálních sítích, resp. obecně na internetu, dohodnout.

Sociální sítě a nejlepší zájem dítěte

Z článku 32 odst. 4 Listiny základních práv a svobod vyplývá, že děti mají právo na rodičovskou výchovu a péči, právo na rodičovskou odpovědnost. Rodiče tedy musí před jakýmkoliv zveřejněním fotografií či dalších projevů osobní povahy dítěte vzít v úvahu jeho nejlepší zájem. Rodiče by proto v rámci vzájemné diskuze neměli dítě „vynechat“ a měli by mu umožnit s ohledem na jeho rozumové schopnosti určit, zda si vůbec nějaké zveřejňování fotografií či videí přeje či nikoliv. 

Do dosažení věku 15 let bude obvykle hrát hlavní roli přístup rodičů, protože děti, obzvlášť dokud jsou velmi malé, nejsou schopny posoudit, co je pro ně „dobré“ a co naopak „špatné“. Rodiče by měli s dětmi ochranu jejich soukromí a osobních údajů na sociálních sítích probírat, a tak je postupně digitálně vzdělávat, tak, aby jednou byly schopny posoudit, jak se svým soukromím na sociálních sítích naloží, zda budou chtít sdílet své soukromí nebo zda raději zůstanou offline. 

Při samotném zveřejnění na sociálních sítích rovněž zaleží na tom, co je na fotografii či nahrávce zachyceno a jakým způsobem bude příspěvek publikován. Někteří rodiče například zakládají profily na sociálních sítích svým ještě nenarozeným dětem a monitorují jejich život od publikace sérií fotografií z ultrazvuku, přes okamžik, kdy dítě začne „pást koníčky“, první krůčky až po dobu, kdy možná dítě vůči takovým fotografiím a dalšímu on-line obsahu řekne dost a zakročí proti němu. 

Jednání rodiče, zejména pokud zveřejní rovněž intimní snímky dítěte, lze vnímat jako nikoliv prostý sharenting, ale jako over-sharenting. 

Proč? 

Takovýto přístup zanechává o dítěti nesmírně dlouhou digitální stopu, která sotva bude v jeho nejlepším zájmu. Rovněž lze pochopit, když se dítě proti takovému mohutnému zásahu do jeho soukromí a osobních údajů bude proti svému rodiči bránit, a to i například žalobou na náhradu škody v souvislosti s neoprávněným zásahem do jeho osobnosti.

Rodiče by měli myslet i na budoucnost dítěte

Pokud chtějí rodiče zveřejňovat fotografie a další on-line obsah týkající se jejich dětí, měli by zvážit, jak postupovat, aby zveřejněné informace neměly potenciál dítěti ublížit, a to ani v budoucnosti. Nevhodné jsou proto jakékoliv dehonestující fotografie, na kterých například dítě pláče u doktora, navíc i doplněné o jeho zdravotní diagnózu, kdy maminka bude probírat s ostatními maminkami, že její dcera má například ADHD. Pochopitelně nevhodné je šířit jakékoliv intimní fotografie dítěte, které jsou způsobilé dítěti ublížit nejen ze strany jeho spolužáků, ale dítě také mohou vystavit zájmu pedofila nebo může taková fotografie skončit na porno stránkách. V obecné rovině by rovněž rodiče měli zabezpečit svůj profil na sociální síti tak, aby co nejvíce eliminovali přístup k fotografiím jejich dětí cizím osobám. 

Na zveřejnění fotografií a dalšího on-line obsahu na sociálních sítích panují různé názory. Jiný přístup zaujme pravděpodobně rodič influencer, který bude sdílet veškeré fotografie svého dítěte, a jiný názor zaujme rodič, který je k ochraně svého soukromí obezřetnější a sociální sítě ke svému životu nepotřebuje. Komplikace může nastat v takovém případě, kdy se rodiče na tomto přístupu mezi sebou nedokážou dohodnout. V takovém případě se může rodič, který nesouhlasí, obrátit se svou stížností na nepřiměřené či nevhodné zveřejnění osobních údajů na provozovatele dané sociální sítě, případně na Úřad pro ochranu osobních údajů nebo se bránit soudní cestou. 

Povinnosti prarodičů a dalších rodinných příslušníků

 Na sociálních sítích mohou mít zájem zveřejňovat fotografie rovněž další příbuzní dítěte, typicky prarodiče, kteří se chtějí pochlubit svými vnoučaty. I v tomto případě by prarodiče měli hodnotit nejlepší zájem dítěte na zveřejnění fotografií či videí dětí na sociální sítí. K takovémuto zveřejnění musí mít svolení dítěte, které do 15 let věku supluje souhlas jeho rodičů. Bez tohoto souhlasu není prarodič ani jiný příbuzný oprávněn fotografie nebo další on-line obsah týkající se dítěte na sociální síti sdílet.

Základní pravidla pro zveřejňování fotografií dětí

Rodiče, kteří se rozhodnou sdílet fotografie dítěte na sociálních sítích, by měli mít na paměti, že je potřeba učinit alespoň minimální kroky k zabezpečení soukromí jejich dětí. Rodiče by měli znát podmínky ochrany osobních údajů dané sociální sítě, na kterou chtějí fotografie nebo jiný obsah zveřejňovat, měli by pravidelně kontrolovat nastavení svého profilu a rovněž by měli zvážit, komu dané fotografie zpřístupní, resp. s kým budou takový obsah, který se týká jejich dětí, sdílet.

V každém případě by rodiče, kteří už ke zveřejnění fotografií dětí na sociálních sítích přistoupí, měli rozlišovat mezi zveřejněním fotografií s „kladným obsahem“ a „negativním obsahem“, které mohou dítě dehonestovat nebo být způsobilé mu v budoucnosti ublížit. Jako nevhodné se typicky jeví zveřejnění fotografií z dětské koupele nebo jakékoliv jiné intimní snímky dítěte, které mohou ohrozit i bezpečnost daného dítěte. 

O každém zveřejnění nebo alespoň o přístupu k němu by měl být veden dialog mezi rodiči, resp. trialog s dítětem, pokud je už dítě schopno s ohledem na svůj věk pochopit, jaké důsledky pro něj sdílení fotografií na sociálních sítích představuje. Probrání situace s dětmi představuje rovněž významnou příležitost pro komunikaci a zajištění základů digitálního vzdělání dětí. Na první místo by ale rodiče vždy měli klást nejlepší zájem svého dítěte a ochranu jeho práv.

Článek je publikován také na doméně GDPR.cz.