Audit souladu s DORA: Klíč k digitální odolnosti finančních institucí
- Datum: 14.02.2025
- Autor: Jiří Diepolt
Máte za sebou implementaci nařízení DORA? Gratulujeme! A kdy si ověříte, že nastavené procesy, bezpečnostní politiky a kontroly skutečně fungují?
V digitálním věku se finanční instituce stávají stále více závislými na informačních a komunikačních technologiích (ICT). Tato závislost přináší mnoho výhod, jako je rychlejší poskytování služeb, automatizace procesů a širší dostupnost produktů. Současně však zvyšuje zranitelnost vůči kybernetickým útokům, provozním výpadkům a dalším ICT rizikům. Nařízení DORA (Digital Operational Resilience Act) reaguje na tyto výzvy tím, že zavádí jednotný rámec pro řízení ICT rizik a posilování provozní odolnosti finančního sektoru.
Interní audit souladu s DORA má zásadní význam pro zajištění souladu (compliance) s těmito požadavky. Nejde jen o splnění regulačních pravidel, která jsou již od 17. ledna 2025 plně účinná, ale o zajištění důvěryhodnosti a stability organizace. Dobře provedený audit umožňuje nejen odhalit slabiny, ale také přispět ke zlepšení procesů a připravenosti na krizové situace.
Jak správně zaměřit DORA audit?
Interní audit souladu s DORA by se měl zaměřit na několik klíčových oblastí, které odrážejí hlavní cíle nařízení:
Řízení ICT rizik: Tato oblast zahrnuje hodnocení, zda instituce identifikuje, analyzuje a zavádí vhodná opatření k řízení rizik spojených s ICT. Auditoři se zaměřují na to, zda jsou strategie řízení rizik pravidelně aktualizovány, odpovídají dynamickému prostředí kybernetických hrozeb a zahrnují všechny relevantní složky organizace, včetně vedení.
Řízení vztahů s třetími stranami: Mnoho finančních institucí outsourcuje ICT služby třetím stranám, což zvyšuje riziko závislosti. Audit prověřuje, zda jsou smlouvy s poskytovateli ICT služeb v souladu s požadavky článku 28 DORA, zda obsahují ustanovení o subdodávkách a monitoringu jsou pravidelně revidovány a jestli finanční instituce dostatečně monitoruje a kontroluje postup dodavatele.
Incident management a reporting: Posouzení, zda má organizace zavedený robustní systém pro klasifikaci, řízení a hlášení ICT incidentů. To zahrnuje jak interní mechanismy, tak schopnost splnit povinnosti vůči regulatorním orgánům, například hlášení závažných provozních a bezpečnostních incidentů do 24 hodin od jejich detekce.
Testování odolnosti systémů: Audit se zabývá také účinností testování provozní odolnosti. Hodnotí se, zda instituce provádí pravidelné simulace kybernetických útoků, zátěžové testy nebo testy obnovy dat, a zda jsou výsledky těchto testů využívány k dalšímu zlepšení ICT systémů.
Kdo provádí audit
Audit může být prováděn jak interními týmy, tak externími auditory. Každý z těchto přístupů má své výhody a omezení:
Interní týmy: Interní auditoři mají výhodu hluboké znalosti procesů, kultury a specifik organizace. Jejich práce však může být ovlivněna omezenou nezávislostí nebo nedostatečným odborným zázemím v některých specializovaných oblastech, například kybernetické bezpečnosti.
Externí auditoři: Externí firmy přinášejí nezávislý pohled, široké odborné znalosti a zkušenosti z jiných institucí. Často se zaměřují na specifické oblasti, například penetrační testování, a mohou přinést nové postupy nebo technologie.
Ať už je audit prováděn interně nebo externě, klíčové je, aby auditoři disponovali znalostmi DORA, technickými dovednostmi v oblasti ICT a zkušenostmi s hodnocením rizik a kontrol.
Jak často provádět audit souladu s nařízením DORA?
Frekvence auditů by měla být stanovena s ohledem na velikost, rizikový profil a komplexnost organizace. Pravidelné audity, prováděné obvykle jednou ročně, jsou standardem pro zajištění kontinuity compliance a identifikace nově vzniklých rizik.
V některých situacích však může být potřeba provádět mimořádné audity, například:
Po významných změnách v ICT infrastruktuře, jako je zavedení nových systémů nebo migrace dat.
Po závažných incidentech, které odhalily slabiny v řízení rizik.
Při zavádění nových regulatorních požadavků nebo změnách v legislativě.
Pravidelná revize a přizpůsobení frekvence auditů zajišťují, že proces odpovídá dynamickému prostředí organizace.
Audit: Design, implementace, efektivita
Interní audit souladu s DORA zahrnuje tři klíčové kroky, které zajišťují komplexní hodnocení schopnosti organizace řídit ICT rizika:
Design kontrol: Tento krok hodnotí návrh kontrolních mechanismů a procesů. Zkoumá, zda byly mechanismy správně navrženy tak, aby splňovaly požadavky DORA, minimalizovaly identifikovaná rizika a byly efektivně integrovány do provozních činností organizace.
Implementace kontrol: Posuzuje se, zda byly navržené kontrolní mechanismy úspěšně zavedeny do praxe. Tento krok se zaměřuje na identifikaci odchylek mezi návrhem a realitou a na jejich příčiny.
Efektivita kontrol: Hodnocení, zda zavedené kontrolní mechanismy skutečně plní svůj účel. Auditoři zkoumají, jak efektivně kontroly fungují v reálném prostředí, například při zvládání kybernetických útoků nebo obnově provozu po incidentu.
Kritické faktory úspěšného auditu
Pro úspěšný interní audit jsou zásadní následující faktory:
Zaměření na prioritní rizika: Audit musí být zaměřen na oblasti s největším dopadem na digitální provozní odolnost a regulatorní compliance.
Důsledné plánování: Každý krok auditu by měl být pečlivě naplánován, aby bylo zajištěno efektivní využití zdrojů na straně finanční instituce i auditu jako takového.
Sledování a měření pokroku: Doporučení z auditu by měla být implementována a pravidelně monitorována. Průběžné hodnocení pokroku zajišťuje, že organizace skutečně řeší identifikované nedostatky.
Podpora vedení: Zapojení vedení do procesu auditu zvyšuje jeho důležitost a zajišťuje, že doporučení budou realizována.
Bez auditu není DORA úplná
Audit souladu s DORA představuje zásadní nástroj, který přesahuje rámec pouhého plnění regulatorních požadavků. Audit je nedílnou součástí strategie finanční instituce, která umožňuje odhalovat a řešit slabiny v řízení rizik, posilovat provozní odolnost a upevňovat důvěru klientů i dozorových orgánů. Efektivní realizace doporučení z auditu přispívá k dlouhodobé stabilitě a připravenosti organizace na nové výzvy, které přináší digitální prostředí.