Nová pravidla AML: Zásadní krok k transparentnosti a bezpečnosti

AML v kostce: Boj EU proti praní peněz a financování terorismu

Evropská unie dlouhodobě usiluje o posílení svého finančního systému proti rizikům spojeným s legalizací výnosů z trestné činnosti a financováním terorismu. V rámci těchto snah byl připraven balíček legislativních opatření, který nyní zahrnuje šestou směrnici o praní peněz (AML), nařízení o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu a nařízení o Orgánu pro boj proti praní peněz a financování terorismu (AMLA).

Historie boje proti praní peněz v EU

Praní peněz a financování terorismu představují významná rizika pro ekonomiku, finanční systém a bezpečnost občanů EU. Boj proti těmto hrozbám je na politické agendě EU již více než třicet let. 

První směrnice o praní peněz byla přijata v roce 1991. Právní rámec od té doby prošel několika řadou reforem. Aby bylo možné účinně čelit všem souvisejícím rizikům, musí se pravidla EU neustále přizpůsobovat nově vznikajícím hrozbám, včetně technologických inovací, jako jsou virtuální měny, globální povaha teroristických organizací a vynalézavost zločinců při využívání mezer v systému.

V červenci 2021 Evropská komise navrhla soubor legislativních opatření k dalšímu posílení a lepšímu prosazování pravidel EU proti praní peněz a financování terorismu (AML/CFT). Tento balíček zahrnuje nařízení o vytvoření Orgánu pro boj proti praní peněz a financování terorismu, nařízení o požadavcích na boj proti praní peněz pro soukromý sektor, směrnici o mechanismech proti praní peněz a revizi nařízení o převodech fondů.

Rada a Evropský parlament už v lednu tohoto roku dosáhly prozatímní dohody o podstatných částech tohoto legislativního balíčku.

AML povinnosti dopadnou na kryptosvět i fotbalové kluby

Nová legislativa zavádí jednotná AML pravidla v celé EU. Cílem je uzavřít možné mezery, které zločinci využívají k legalizaci nezákonných výnosů nebo financování teroristických aktivit.

Nová pravidla se budou vztahovat také na většinu krypto-sektoru, což přinutí všechny poskytovatele služeb kryptoaktiv (CASP) provádět identifikaci a kontrolu jejich zákazníků a hlásit podezřelé aktivity. Obchodníci s kryptoměnami budou muset klienty identifikovat u transakcí ve výši 1 000 EUR nebo více. Od roku 2029 AML regulace dopadne také na profesionální fotbalové kluby, které se zapojují do vysokohodnotných finančních transakcí. Ty budou povinny ověřovat identitu svých zákazníků, sledovat transakce a hlásit jakékoli podezřelé aktivity finančním zpravodajským jednotkám, v případě ČR na Finanční analytický úřad (FAÚ). Tato opatření se týkají i transferů hráčů a sponzorských smluv.

Zavádějí se rovněž specifická opatření zvýšené ostražitosti pro přeshraniční korespondenční vztahy poskytovatelů služeb kryptoaktiv a finančních institucí při jednání s velmi bohatými jednotlivci, jejichž celkové jmění přesahuje 50 000 000 EUR (mimo jejich hlavní bydliště).

Limit na hotovostní platby a zesílená kontrola

Nová legislativa nastavuje maximální limit pro hotovostní platby ve výši 10.000 EUR. Výjimkou jsou platby mezi soukromými osobami v neprofesionálním kontextu, avšak členské státy mohou stanovit i přísnější limity.

Pravidla pro určení skutečných vlastníků právnických osob (obchodní společnosti, nadace atd.) jsou více harmonizována a transparentní. Dohoda stanovuje prahovou hodnotu skutečného vlastnictví na 25 %.

Povinné subjekty budou muset uplatňovat zesílená opatření u transakcí a obchodních vztahů zahrnujících země s vysokým AML rizikem. Jedná se o státy, jejichž nedostatky v národních pravidlech a postupech proti praní peněz a financování terorismu představují hrozbu pro integritu vnitřního trhu EU.

Nová legislativa zajistí, že novináři, média, organizace občanské společnosti a kompetentní orgány budou mít okamžitý a bezplatný přístup k informacím o skutečných vlastnících firem a dalších právnických osob. Tyto informace budou dostupné v národních registrech, které budou propojené na úrovni EU a budou obsahovat data zpětně až za posledních pět let.

Finanční zpravodajské jednotky, v České republice tuto roli plní Finanční analytický úřad, budou mít okamžitý a přímý přístup k finančním, administrativním a donucovacím informacím, včetně daňových údajů, informací o fondech a dalších aktivech zmrazených podle cílených finančních sankcí.

Vznik celoevropského AML úřadu

Dlouhé měsíce diskusí a debat o nové centrální autoritě a jejím umístění nakonec vedly k rozhodnutí vytvořit Orgán pro boj proti praní peněz a financování terorismu (AMLA), který bude sídlit ve Frankfurtu. 

Nový úřad bude mít za úkol přímo dohlížet na nejrizikovější finanční subjekty, zasahovat v případě selhání dohledu a fungovat jako centrální uzel pro dohledové orgány. AMLA bude rovněž zodpovědná za implementaci cílených finančních sankcí a bude projednávat spory mezi dozorovými orgány jednotlivých členských států.

Český zákonodárce také nelení. Dne 30. dubna 2024 byla publikována novela zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (AML zákon), která nabyla účinnosti 1. května 2024. Některá ustanovení týkající se úvěrových a finančních institucí však začnou platit až od 1. ledna 2025. Více o novele se dozvíte v plném znění článku na gdpr.cz.