První narozeniny whistleblowing zákona

Jaké hlavní změny zákon přinesl? 

Tématu ochrany oznamovatelů a práci s nimi se Transparency International strategicky věnuje již více než 15 let. Během této doby se, i díky globální síti TI, podařilo prosadit evropskou whistleblowing směrnici. Díky oznamovatelům, whistleblowerům, se otevřela celá řada malých i velkých kauz.

Výroční kulatý stůl měl za cíl sdílet dobrou praxi a získat zpětnou vazbu k českému zákonu o ochraně oznamovatelů. Tento zákon poskytuje rámec pro hlášení protiprávního jednání a zajišťuje, že jednotlivci mohou na možné porušení pravidel upozornit bez obav z odplaty. I když je zákon platný teprve rok, v řadě organizací již začal vytvářet potřebnou a funkční infrastrukturu, když byly určeny tzv. příslušné osoby a vytvořeny whistleblowingové kanály.

Nedostatky a problémy českého zákona

Účastníci kulatého stolu zdůraznili, že největší nedostatek zákona spočívá v počáteční ochraně a podpoře oznamovatelů. Šárka Zvěřina Trunkátová ze spolku Oživeníse k zákonu samotnému vyjádřila pozitivně, ale upozornila na obavy z jeho faktické účinnosti a bezpečnosti oznamovatelů v praxi. Přes tyto problémy se již ale objevily i pozitivní trendy. Firmy stále více propagují řešení oznámení uvnitř organizace, pomocí vnitřního oznamovacího kanálu. což je zásadní pro nastavení interní odpovědnosti a vhodné firemní kultury.

Jiří Kapras, ředitel Odboru střetu zájmů a boje proti korupci Ministerstva spravedlnosti, popsal zdlouhavý proces implementace zákona, který trval přibližně čtyři roky. Přesto zákon představuje významný krok správným směrem. Pozitivní veřejné vnímání a přijetí oznamovatelů bude podle jeho názoru ještě nějakou dobu trvat, ale základy jsou položeny.

Povzbuzující trendy a pozitivní výsledky

Výroční zpráva Ministerstva spravedlnosti za rok 2023 ukázala, že od účinnosti zákona se na ministerstvo jako na provozovatele tzv. externího oznamovacího kanálu obrátilo 166 oznamovatelů protiprávního jednání. Z těchto oznámení bylo 52 postoupeno příslušným úřadům, jako je policie nebo inspektorát práce. Dalších 105 bylo vyhodnoceno jako nedůvodná nebo nespadající pod zákon. Nedošlo tak ke zneužívání systému pro falešná nebo odvetná oznámení, což vyvrací počáteční obavy při zavádění zákona.

Petr Weissgäber, compliance specialista společnosti Pražské vodovody a kanalizace, a.s., a compliance officer společnosti Veolia pak poukázal na to, že soukromý sektor je v implementaci zákona v řadě případů velmi aktivní, aktivnější a často překračuje minimální zákonné požadavky. Například Veolia se rozhodla zavést systém whistleblowingu ve všech svých společnostech, bez ohledu na jejich velikost. Tento přístup pomáhá udržovat interní integritu a řešit problémy ještě před jejich eskalací či zveřejněním.

Prostor pro vylepšení regulace

Přes tyto pozitivní kroky je potřeba dalšího zlepšování. Diskutující odborníci volali zejména po lepší počáteční podpoře pro oznamovatele, včetně právního poradenství a ochrany před odvetou. Současný zákon má tendenci vytvářet dvě kategorie oznamovatelů, přičemž ti ve veřejné službě často čelí větším problémům.

Kristián Léko, advokát a partner Richter & Léko advokáti, zdůraznil důležitost zlepšení procesní vymahatelnosti ochrany oznamovatelů. I když jsou hmotněprávní aspekty českého zákona dobře nastaveny, zajištění, že se oznamovatelé mohou bránit proti odvetným opatřením, zůstává stále výzvou.

Výhled do budoucna: Budování kultury integrity

Diskuze byla uzavřena výzvou pro soukromý i veřejný sektor k podpoře kultury, která vnímá whistleblowing pozitivně. Jak poznamenal Jan Sláma z NNTB.cz, skutečná hodnota zákona spočívá ve zvýšení povědomí o důležitosti whistleblowingu. Více firem nyní zavádí systémy whistleblowingu nejen pro splnění regulatorní povinnosti, ale také pro jeho obchodní přínosy.

Pro další posílení této kultury je nezbytná pokračující veřejné diskuse a právní podpora oznamovatelů. Je důležité zdůrazňovat úspěšné příběhy a pozitivní výsledky, aby se změnil narativ kolem whistleblowingu z „udávání" na osobně často odvážný akt integrity.

I když zákon o ochraně oznamovatelů není bez chyb, jeho přijetí a implementace představují významný úspěch v podpoře transparentnosti a odpovědnosti. Při oslavě jeho prvních narozenin musíme pokračovat v podpoře poctivých oznamovatelů protiprávního jednání, aby se cítili bezpečně a byli oceněni ve svých snahách prosazovat etické standardy.

Článek je publikován také na GDPR.cz.