Skrývá se v každém z nás zloděj?

Kolektivní vědomí je koncept, který poprvé představil francouzský sociolog Émile Durkheim. Definuje ho jako soubor sdílených přesvědčení, hodnot a norem, které fungují jako sjednocující síla v rámci společnosti. Kolektivní vědomí tvoří základ pro společenské smlouvy a pravidla, která formují chování jednotlivců. Tím se vytváří společenská koheze a usnadňuje společné fungování jednotlivých členů dané společnosti.

Naopak koncept kolektivní nevědomí rozvinul švýcarský psycholog Carl Gustav Jung. Jedná se o vrstvu nevědomí, která je společná všem lidem a obsahuje archetypy a univerzální symboly, které se projevují v našich snech, mýtech a kulturních projevech. Jung věřil, že kolektivní nevědomí ovlivňuje naše chování a myšlení, aniž bychom si toho byli vědomi.

Vzorce chování v podnikání

Lidské chování je často formováno vzorci, které jsou hluboce zakořeněné v našem kolektivním vědomí a nevědomí. V podnikatelském prostředí mohou tyto vzorce zahrnovat jak pozitivní aspekty, jako je integrita a odpovědnost, tak negativní projevy, jako je podvod, krádež či zneužívání zdrojů. Nežádoucí chování často vzniká v důsledku tlaků, kterým zaměstnanci čelí, například ekonomických tlaků, konkurenčního prostředí nebo nejasných či nevymáhaných etických norem.

Kolektivní vědomí v rámci organizace zahrnuje sdílené hodnoty a normy, které formují firemní kulturu. Pokud je kolektivní vědomí pozitivně nastavené, zaměstnanci mají tendenci dodržovat pravidla a jednat eticky. Na druhé straně, kolektivní nevědomí může zahrnovat nevědomé vzorce a archetypy, které podporují nežádoucí chování. Například v organizacích, kde je tolerováno, či dokonce nepřímo oceňováno, riskantní chování, mohou zaměstnanci častěji porušovat pravidla.

Nevyužité příležitosti pro jednotlivce

Nevyužité příležitosti v podnikání či v zaměstnání mohou vést k frustraci a demotivaci. Ta může také zvýšit riziko nežádoucího chování. Když zaměstnanci cítí, že nemají přístup k potřebným zdrojům nebo možnostem kariérního růstu, mohou se uchylovat k neetickému jednání jako prostředku k dosažení svých cílů. Poskytování jasných cest a možností k růstu a rozvoji může pomoci snížit tuto frustraci a podporovat etické chování.

Motivace zaměstnanců je často ovlivněna nejen jejich osobními hodnotami, ale také širším společenským vědomím a nevědomím. V prostředí, kde je morální integrita vysoko ceněna a dodržování pravidel je normou, jsou zaměstnanci pravděpodobněji motivováni k etickému chování. Naopak v prostředí, kde je tolerováno porušování pravidel, mohou i jinak poctiví zaměstnanci sklouznout k problematickým praktikám.

Mimopracovní vliv na etické chování zaměstnanců

Integrita a etika zaměstnanců jsou formovány nejen pracovními podmínkami, ale také mimopracovními vlivy. Tyto vlivy mohou zahrnovat rodinné prostředí, společenské vztahy nebo finanční stres a ekonomické tlaky.

Rizika a důsledky neuvědomělého nežádoucího jednání

Zaměstnanci si mnohdy neuvědomují rizika, jež se vztahují na jejich nežádoucí jednání, které sami vnímají jako standardní. To často výsledkem působení kolektivního vědomí a nevědomí. Pokud je určité chování běžně přijímáno v rámci organizace nebo širší společnosti, jednotlivci mohou mít pocit, že jejich jednání je normální a přijatelné.

Když zaměstnanci vnímají porušování interních pravidel jako běžnou praxi, mohou podceňovat rizika spojená s takovým jednáním. Například neoprávněné používání firemních zdrojů, neautorizované sdílení informací nebo nedodržování pracovních postupů může vést k finančním ztrátám, snížení efektivity a poškození reputace firmy. V krajních případech může nedostatečné uvědomění si rizik vést až k páchání trestné činnosti jako je podvod, krádež nebo zpronevěra.

Nežádoucí chování jednotlivců může negativně ovlivnit kolektivní vědomí v rámci organizace. Když zaměstnanci vidí, že jejich kolegové jednají neeticky a nejsou za to postihováni, mohou sami začít přijímat podobné chování jako normu. To může formovat toxickou firemní kulturu, kde je neetické jednání tolerováno nebo dokonce podporováno.

Role compliance programů

Compliance programy mohou hrát při předcházení nežádoucímu chování klíčovou roli tím, že poskytují jasná pravidla, školení a mechanismy pro hlášení a řešení problémů. Efektivní compliance programy zahrnují pravidelné audity, anonymní hlášení a důsledné prosazování pravidel. Klíčovým prvkem je také angažovanost vedení, které by mělo jít příkladem a aktivně podporovat etickou kulturu v organizaci.

Implementace compliance programů pomáhá zvýšit povědomí o rizicích spojených s neetickým chováním a zdůrazňuje důsledky, které mohou nastat při porušování pravidel. Tím přispívají k vytvoření prostředí, kde je dodržování pravidel a etické jednání normou, a ne výjimkou.

Jak detekovat nežádoucí vzorce chování?

• monitorováním neobvyklých aktivit
• interními audity a kontrolami
• anonymními hlášeními

Koncepční přístup posílí zdravou firemní kulturu

Porušování pravidel v podnikání je komplexní problém, který vyžaduje multidimenzionální přístup. Využití konceptů kolektivního vědomí a nevědomí, analýza vzorců chování a zaměření se na nevyužité příležitosti může pomoci lépe porozumět kořenům nežádoucího chování. Implementace robustních compliance programů a posilování etických hodnot může významně přispět k vytváření prostředí, kde je dodržování pravidel a zákonů normou, a ne výjimkou.

Plné znění článku je publikováno na GDPR.cz