Soutěžní compliance ve středoevropském srovnání

Poslední dva roky přinesly poměrně zásadní změnu přístupu českého Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže(ÚOHS) k významu soutěžní compliance a celkově k prevenci porušování pravidel hospodářské soutěže. Tato skutečnost by mohla do budoucna vést i k výraznému posílení dosud poměrně nízké prestiže soutěžní compliance. Ta je v českém podnikatelském prostředí stále převážně omezena jen na úzký okruh skutečně velkých soutěžitelů s významným podílem na dotčených relevantních trzích. 

V těchto souvislostech je určitě zajímavé podívat se také na širší středoevropské srovnání dlouhodobých trendů i konkrétních praktických poznatků soutěžní compliance, které lze využít i pro korporátní compliance praxi v České republice.

Zaměření soutěžní compliance

Základním cílem soutěžní compliance (Antitrust & Competition Compliance) je průběžné zajišťování souladu a slučitelnosti veškerého chování obchodní korporace, jejích orgánů a zaměstnanců, jakož i spolupracujících třetích osob, s právními a etickými pravidly hospodářské soutěže. Tato soutěžní pravidla jsou přitom stanovena nejen v obecně závazných právních předpisech Evropské unie a jednotlivých členských států a v pramenech tzv. soft law, vydávaných Evropskou komisí a vnitrostátními soutěžními úřady, ale současně vycházejí i ze soutěžní best practice a ze souvisejících etických požadavků a z dobrých mravů soutěže.

V centru úsilí soutěžní compliance tak vždy stojí zabezpečení soutěžně konformního chování obchodní korporace jako soutěžitele. 

Proč? 

Protože tím je zajištěna i účinná ochrana společnosti před negativními právními, finančními i reputačními důsledky spojenými s případným porušením soutěžních pravidel a jeho právním postihem. 

V těchto souvislostech se pak naplno projevuje i reálný význam soutěžní compliance jakožto klíčové součásti celkové korporátní compliance, která vždy poskytuje soutěžitelům i značnou přidanou hodnotu. Ta přitom spočívá nejen ve vlastní prevenci případného protisoutěžního jednání, ale i v přípravě možných scénářů reakce a interních postupů pro případ neohlášeného místního šetření (Mock Dawn Raids) a obvinění z protisoutěžního chování ze strany jiného soutěžitele nebo soutěžního úřadu. Klíčovou součástí je i náležitá a zajištěná komunikace se soutěžním úřadem, včetně možnosti využití moderních procesních nástrojů typu settlement (narovnání) anebo leniency (shovívavosti).

Compliance Defense ve středoevropském srovnání

Ve středoevropském a šířeji i v evropském kontextu je aktuálně bezesporu nejvíce diskutovaným tématem soutěžní compliance koncept Compliance Defense.

Tento institut je v rámci soutěžní compliance zpravidla chápán jako zákonná, právní anebo jinak garantovaná možnost soutěžitele uplatnit v rámci své procesní obhajoby existenci příslušného compliance programu a s ním spojeného systému interních opatření k dodržování pravidel hospodářské soutěže (soutěžní compliance) k tomu, aby byla tato skutečnost posouzena soutěžním úřadem jako polehčující okolnost. Jako takový může skutečně funkční compliance program vést ke snížení výše ukládané pokuty anebo dokonce i k případnému zproštění odpovědnosti za jinak protisoutěžní jednání.

Unijním základem pro uplatňování konceptu Compliance Defense se stal programově poziční dokument Evropské komise Compliance Matters z ledna roku 2012. Ten ve své době přinesl první transparentní a předvídatelný pohled Komise a vnitrostátních soutěžních úřadů na oblast soutěžní compliance a její zohledňování v případě zjištění protisoutěžního jednání. Komise zde poměrně jasně a jednoznačně deklarovala, že nebude akceptovat účelově a formálně sestavené compliance programy, a v tomto směru vymezila i rámcové požadavky pro jejich zohlednění.

Na základě pozičního dokumentu Compliance Matters a příslušné judikatury Soudního dvora Evropské unie, zahájené rozsudkem ve věci Schindler Holding Ltd a další vs. Evropská komise, se koncept Compliance Defense v rámci Evropské unie dále rozvíjí. Nejvýznamnějšího uplatnění dosáhl ve Spolkové republice Německo.

Zde se od 1. ledna 2021 stal součástí právní úpravy soutěžního práva. Stalo se tak  v souvislosti s 10. novelou spolkového Zákona proti omezením hospodářské soutěže (Gesetz gegen Wettbewerbsbeschränkungen, GWB). Nenápadným novým ustanovením § 81d odst. 1 věta druhá uvedeného zákona se tak Spolkovému kartelovému úřadu (Bundeskartellamt) výslovně ukládá, aby při rozhodování o výši pokuty za přestupek proti pravidlům hospodářské soutěže vždy zohlednil i existenci účinného compliance programu a s ním souvisejících interních opatření.

S trochou zjednodušení lze konstatovat, že dalším průkopníkem konceptu Compliance Defense se  ve středoevropském srovnání stal i český Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Český úřad změnu svého dosud velmi opatrného přístupu k soutěžní compliance odstartoval v září roku 2022 přelomovým rozhodnutím ve věci Z – TRADE s.r.o., a to  bez existence výslovné právní úpravy. V tomto směru Úřad poprvé ve své historii vzal při stanovení výše pokuty v úvahu i tu skutečnost, že soutěžitel zavedl compliance program. Na základě toho a v návaznosti na narovnání úřad základní částku pokuty dále snížil.  

Tento přístup ÚOHS se pak dočkal i svého formálního naplnění v podobě transparentního soft law . V lednu letošního roku soutěžní úřad vydal Oznámení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 1.1.2024 o compliance programech, které bylo publikováno současně s revidovaným novým zněním metodiky Úřadu pro vyměřování pokut soutěžitelům. 

Na tomto místě je třeba upozornit, že samotný pojem compliance programy v soutěžním právu je zde chápán jako určitá legislativní zkratka, která v sobě zahrnuje jak vlastní funkci soutěžní compliance, tak i navazující soubor jednotlivých interních postupů, opatření a nástrojů, standardně chápaných jako compliance management systém (CMS). Podstatné přitom je, že oznámení Úřadu jednak stanoví podmínky a principy, při jejichž splnění je možné přihlédnout ke compliance programům jako k polehčující okolnosti při stanovování pokuty, a dále pak i určuje, v jakém směru a do jaké procentní výše základní částky pokuty lze tuto polehčující okolnost v konkrétním řízení zohlednit.

Proč se Compliance Defense neprosazuje u našich sousedů?

Pokud jde o další země v regionu střední Evropy, zejména Slovensko, Rakousko a Polsko, tak zde dosud k prosazení konceptu Compliance Defense nedošlo, a to z celé řady dílčích důvodů.

V případě rakouského Spolkového úřadu pro hospodářskou soutěž (Bundeswettbewerbsbehörde, BWB) je například jedním z hlavních důvodů ta skutečnost, že soutěžní úřad nevede správní řízení o uložení pokuty za přestupky na úseku ochrany hospodářské soutěže, jako tomu je u soutěžních úřadů v okolních zemích, ale je v tomto směru oprávněn „pouze“ k podávání příslušných žalobních návrhů ke zvláštnímu Kartelovému soudu (Kartellgericht) ve Vídni. V takovém soudním řízení pak Úřad vystupuje jako tzv. úřední strana (Amtspartei), a to obdobně jako Spolkový kartelový zástupce (Bundeskartellanwalt), který zastupuje veřejné zájmy ve věcech soutěžního práva u Kartelového soudu.

Rakouský soutěžní úřad obecně nemůže v řízení před Kartelovým soudem sám navrhovat uložení nižší pokuty za protisoutěžní jednání s odkazem na existenci compliance programu a s ním souvisejících compliance opatření. Důvody k případnému snížení pokuty jsou totiž v ustanovení § 30 odst. 3 kartelového zákona upraveny velmi restriktivně. Tyto zákonné důvody jsou totiž omezeny jen na případy, kdy se podnikatel nebo sdružení podnikatelů jen nepatrně podílel na jednom z několika spáchaných porušení zákona, nebo kdy sám ukončil porušování zákona, anebo pokud významnou měrou přispěl k objasnění porušení zákona či nahradil celou nebo část škody vzniklé v důsledku porušení zákona.

Jak vypadá soutěžní compliance u našich sousedů v Rakousku a Německu? Odpověď naleznete v plném znění článku na GDPR.cz.