Trendy v online podnikání: Dotované kurzy a členské kluby

V dnešním článku bych ráda krátce představila dva trendy, které jsem v roce 2024 zaznamenala u podnikatelů a které pokračují i do letošního roku. Považuji za důležitý popsat, jak některé právní aspekty těchto trendů správně promítnout do smluvního vztahu mezi poskytovatelem služby a jeho zákazníkem.   

Vzdělávací kurzy v oblasti digitálního vzdělávaní s příspěvkem úřadu práce  

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) vede Databázi rekvalifikací a kurzů dalšího vzdělávání. V ní umožňuje propagaci vzdělavatelů nabízejících jak rekvalifikace splňující podmínky § 108 odst. 2 zákona o zaměstnanosti, tak vzdělávací kurzy. Do poloviny letošního roku mohou účastníci kurzů v oblasti digitálního vzdělávání od MPSV získat pro jejich absolvování významnou úhradu formou příspěvku úřadu práce. V branži online podnikatelů se často používá pro tento typ kurzů s příspěvky označení „dotace“, byť to není zcela přesné.

Tato možnost se v online podnikání stala pro poměrně snadnou přístupnost a velkorysé podmínky velice zajímavou. V současné době jsou v nabídce úřadu práce řádově tisíce takovýchto kurzů.

Předmětem tohoto článku není posouzení tohoto konceptu či jeho přínosu pro zvýšení digitálních dovedností (sama to vidím bohužel dost kritickým okem). Ráda bych však poukázala na problematiku uzavření smlouvy, kontraktace, která není v rámci této věci úplně dobře vyřešena a vyžaduje navíc zvláštní smluvní ošetření mezi poskytovateli kurzů a účastníky.

Jaká je úhrada?

Úřad práce poskytuje u vzdělávacích kurzů v digitální oblasti (pro účely tohoto článku budu používat jen zkrácený pojem „vzdělávací kurzy“) příspěvek formou částečné úhrady kurzovného. Po účastníkovi je vyžadována povinná minimální spoluúčast ve výši 18 % konečné ceny vzdělávacího kurzu, která je splatná jako záloha před zahájením kurzu. Zbytek, 82 % ceny kurzu, uhradí úřad práce po skončení kurzu. Nejvýše může úřad práce jednomu účastníkovi poskytnout podporu ve výši 50.000 Kč ve třech letech.

Pro koho jsou příspěvky určeny?

Účastníkem vzdělávacího kurzu nemusí být výhradně uchazeč o zaměstnání. Úřad práce může kurz touto formou pomoci uhradit i osobám, které mají zájem o změnu nebo doplnění kvalifikace ve snaze zlepšit své postavení na trhu práce. Na kurzy se tak mohou hlásit zaměstnaní, ti, kdo práci hledají, podnikatelé, rodiče na rodičovské dovolené nebo i studenti. Stačí prohlášení v přihlášce, že účastník žádá o zařazení do evidence zájemců o zaměstnání, s tím, že zájemce může rovnou požádat, že po ukončení kurzu žádá o vyřazení z této evidence. Podmínkou získání příspěvku je pak absolvování nejméně 80 % vzdělávacího kurzu (obvykle tedy při online vysílání nebo prezenčně). 

Jaké kurzy jsou podporovány?

Kurz digitálního vzdělávání musí být primárně zaměřen na oblast rozvoje digitálních dovedností v oblasti informačních technologií či v oblasti Průmyslu 4.0 nebo musí být rozvoj těchto dovedností nezbytný pro výkon povolání, ke kterému se kurz váže. Samotný kurz musí být v rozsahu nejméně 16 hodin a probíhá prezenčně nebo elektronicky či kombinovanou formou.

Kdo může poskytovat podporované kurzy?

Základní podmínkou je, že poskytovatel kurzu musí mít živnostenské oprávnění ke vzdělávací činnosti, přičemž jsou dostačující adekvátní obory živnosti volné. Tímto oprávněním musí disponovat po dobu nejméně 18 měsíců.

Poskytovatel má řadu povinností, mimo jiné i týkající se archivace informací o proběhlém kurzu a účasti konkrétních podpořených osob po dobu deseti let.

Vstupní síto na obou stranách jak u poskytovatele, tak zákazníka, je tedy poměrně široké.

Přihláška do vzdělávacího kurzu

Do kurzu se vstupuje prostřednictvím e-shopu úřadu práce. Pro vstup je nezbytné přihlásit se prostřednictvím datové schránky či identity občana.

Potom se v rámci e-shopu již vyplní přihláška do vybraného kurzu, kdy při vstupu účastník odsouhlasí podmínky úřadu práce. A zde nastává problém. 

Bezprostředně při přihlašování účastník není seznámen se smlouvou či obchodními podmínkami poskytovatele a tyto právní dokumenty ani nijak neschvaluje, pokud si to poskytovatel dodatečně nevyžádá. Jinak řečeno, účastník kurzu není při přihlášce seznámen se smlouvou s poskytovatelem, kterou by měl uzavřít. Z tohoto důvodu k platnému uzavření smlouvy nemusí vůbec dojít, pokud to poskytovatel dodatečně neošetří.

Proto rozhodně doporučuji si nad souhlasy udělené úřadu práce při přihlášení do kurzu vyžádat uzavření smlouvy přímo mezi účastníkem a poskytovatelem kurzu. A to buď formou samostatného smluvního dokumentu, nebo formou doložitelného schválení obchodních podmínek poskytovatele.

V této souvislosti bych zejména chtěla upozornit na jeden praktický aspekt, na který poskytovatelé kurzů narazili. Může se stát, že účastník nesplní podmínky pro získání příspěvku úřadu práce (zejména nedodrží předepsanou účast apod.). V takovém případě mu potom není příspěvek proplacen, a poskytovateli kurzu tak není uhrazena celá cena kurzu, přestože své plnění vůči účastníkovi poskytnul v plném rozsahu.

Smlouva mezi poskytovatelem a účastníkem ( ať už ve formě samostatné smlouvy nebo obchodních podmínek) by na tuto situaci měla pamatovat a ošetřovat ji. Zejména přijetím závazku účastníka, že nebude-li mu poskytnut příspěvek úřadu práce, zavazuje se uhradit plnou cenu kurzu či její část poskytovateli ze svých prostředků.

Pokud ovšem smlouva uzavřena není, je vymáhání nezaplacené ceny kurzu poměrně obtížné.

Klub

A teď z úplně jiného soudku. Tipem pro vhodnou úpravu obchodních podmínek ale skončíme také.

Řada podnikatelů hledá možnost monetizace svého obsahu a spolupráce s klienty dlouhodobější formou. Ze zahraničí přišel, a poměrně rychle se rozšířil, trend zakládání „online klubů“. Pro vznik členství v takovém klubu se zákazník zavazuje uhradit členství po určité delší období, kdy se současně zavazuje, že členství po nějakou minimální garantovanou dobu neukončí. Běžný bývá např. model trvání klubu na rok s tím, že po dobu prvních tří měsíců nejde členství ukončit. Existuje řada platforem propojených s platebními metodami (Circle, Mykajabi, z českých lze využít Herohero, Forendors apod.), která podnikatelům na internetu vedení a správu klubu předplatitelů umožňuje při respektování jejich podmínek.

Některým tvůrcům ale tyto formy připravených řešení za poplatek nemusí vyhovovat, a tak kluby probíhají i na jiných platformách. Nejčastěji vídám řešení formou soukromé facebookové skupiny, členské sekce webů s obsahem doplněné více či méně pravidelnými online či offline setkáními apod. Pro tyto vztahy je třeba nastavit vlastní pravidla, zejména zohlednit povinnost opakovaných plateb (předplatné či poplatek za členství) a závazek dlouhodobosti.

Jako vhodné řešení se i v tomto případě jeví úprava obchodních podmínek. Ta by měla zohlednit hlavně následující skutečnosti:

• Pokud jsou zákazníci v postavení spotřebitele, je nutné při nastavení vstupu upravit možnost odstoupení od smlouvy po zakoupení členství.

• Nastavení možnosti úhrady opakovanou platbou prostřednictvím platební karty neznamená, že zákazník může jednostranně pravidelně strhávání plateb ukončit. Podmínky by měly pamatovat na závazek opakované úhrady bez ohledu na zvolenou platební metodu, a to zejména v období, kdy se vylučuje možnost výpovědi členství.

• Na straně podnikatele je nutné zvážit své síly a možnosti dodávat kvalitní plnění po celou dobu trvání dlouhodobého závazku. I podnikatel musí dodržet podmínky a jím dodávaný produkt musí po celou dobu odpovídat dohodě se zákazníkem.

• Vhodné je také pamatovat na mlčenlivost jak o poměrech mezi poskytovatelem a zákazníkem, tak o tom, co ve zdánlivě bezpečném prostředí sdělí další členové klubu. Další důležitým aspektem je i respektující chování, protože přeci jen klub je sociální skupina a určité nešvary online světa se mohou projevit i zde. A samozřejmě je nutné také ošetřit zákaz vynášení informací a sdíleného digitálního obsahu či know-how. V praxi se bohužel stává, že na základě přístupu k placenému obsahu dochází jeho nedovolenému předávání dalším osobám.  

Za informace a připomínky k první části tohoto článku z pohledu poskytovatele vzdělávacího kurzu s příspěvkem úřadu práce děkuji Sabině Hrabovské. Článek byl publikován také na doméně GDPR.cz.